Názory

Přečtěte si názory odborníků i laiků, kteří reagují na dění okolo připravované rekonstrukce moravičanské návsi.

Martin Hohn, fotograf, Moravičany: "Toto svým způsobem unikátní dílo dává nezaměnitelný ráz celé návsi, je její nepřehlédnutelnou dominantou a pro mnohé lidi jistě více než jen cestou. Je okrasou Moravičan, klenotem, na který můžeme a měli bychom být hrdí. Je to potěcha pro nejedno vnímavé oko, ale kromě výčtu těchto předností nevyčíslitelné hodnoty, je tu jeden zásadní fakt, který by měl zaznít. Já jsem byl pro zachování okamžitě, pro mě to byla a je jasná volba. Ale v dnešní době je akcent kladen především na ekonomiku, ekonomičnost, růst atd. Nicméně i a vlastně právě v tomto ohledu je tato dlážděná cesta výrazně lepší než asfalt. A především, jak jsem se mohl dovědět, svou kvalitu a životnost už prokázala. Za tu dlouhou dobu existence je pořád v kondici, kterou jí můžou asfaltky jenom závidět. A to si myslím, že by se nemělo zamést pod koberec. Tak pokud dnes chce být každý tím řádným hospodářem, neměl by tyto historicky prokázané kvality ignorovat a vyměnit je za něco tak nekvalitního, jako je "česká asfaltka"." 

Nadace Partnerství, architekti a urbanisté pro veřejné prostranství, Brno: "Moravičanská stoletá lípa obsadila 4. místo v anketě Strom roku 2018. Fotograf Marek Olbrzymek ji zachytil ve své kráse, kterou podtrhla i unikátní dlážděná náves. Environmentální Nadace Partnerství pořádající anketu se mimo jiné věnuje i veřejným prostranstvím. Jedním z trendů u nás i v zahraničí je zklidňování dopravy. Stávající zámková dlažba je takovým přirozeným řešením a zadarmo. Investice do poruchového asfaltu a podélných retardérů by byla nejen investice navíc, ale co je nevratné - tato náves by ztratila mnoho ze svého genia loci. Za Nadaci Partnerství určitě - zachovat náves!"

Mgr. Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL, Havlíčkův Brod, Brusel: "Je to moc hezký projekt a máte moji podporu. Každá silnice nemusí být asfaltová, Staroměstské náměstí nebo Václavák v Praze taky nevyasfaltovali, ačkoliv tam jezdí­ auta apod., opravdu nevidím důvod, proč by z kraje nemohli rekonstruovat tu žulovou cestu a zachovat tak unikátní ráz obce."

Mgr. Zdeněk Brož, zastupitel města, bývalý senátor a starosta města Šumperk, Šumperk: "Náves je nádherná, patří k ní stromy a kostkami dlážděná silnice jí dává krásně historický ráz. Jezdím na kole po celé ČR a jsem takovým pohledem vždy nadšen, ještě se pár takových návsí nebo náměstíček najde. Může v tom být moje nostalgie, ale je škoda, když tyhle krásné historické pohledy mizí."

Ing. Tomáš Tužín, projektant dopravních staveb, Přerov: "Dlážděná silnice na návsi v Moravičanech má za sebou téměř 80 let existence. Je krásnou ukázkou řemesla, které dnes už umí málokdo, a pokud umí, tak si za svou práci nechá velmi dobře zaplatit. Dlažba z přírodního kamene je nejstarší používaný pevný kryt všech cest už od starověku. Své přednosti jednoznačně prokázala, a začala být vytlačovaná asfaltovými nebo betonovými kryty až ve druhé polovině 20. století. Tyto nové kryty jsou vhodnější pro rychlou a pohodlnou jízdu automobilů, takže jejich zřizování místo dlažby bylo kdysi jasným vzkazem, že majitel komunikace "jde s dobou". Bohužel spolu s ústupem dlažby začala mizet i řemesla dlaždičů a cestářů. Kvalita nových materiálů, kvalita jejich provedení, ale i ztráta kvalifikovaných pracovníků a jejich znalostí vedly k tomu, že nové komunikace velice často svou životností zdaleka nedosáhly kvalit dlažby. Vyšší komfort "hladkého" povrchu potom vedl k tomu, že po silnicích jezdí vozidla nepřiměřeně rychle, a onen "komfort" hladkého povrchu potom uměle rušíme zřizováním různých zpomalovacích prvků a retardérů...

Dlažba má obrovské množství výhod, o nichž běžný uživatel ani neví. Jedná se třeba o mrznutí vody v podloží během zimy. Tehdy se vytvoří pod povrchem vrstva ledu, který mnohdy naráz roztaje. Běžné vozovky s uzavřeným povrchem neumí vodu z roztátého ledu uvolnit. Ta se tak promění v neúnosnou vrstvičku bláta, na níž vozovka "plave". Každé jaro potom počítáme desítky a stovky výtluků a prasklin v asfaltobetonových vozovkách. A co dlažba? Přes pískem zasypané spáry všechnu vodu snadno uvolní, a ta se prostě odpaří. Spáry v dlažbě jsou takový filtr, který stále umožňuje pomalu propouštět vodu. Při deštích nestihne voda do spár v dlažbě vsakovat, takže odteče, ale v době kdy neprší, se vlhkost z podloží pořád díky spárám plynule odpařuje. Díky tomu je podloží dlažby pořád suché a pevné. V dlážděných cestách proto nikdy nenajdete výtluky. Pokud potřebujete výškově vyrovnat asfaltový nebo betonový kryt, potřebujete těžkou techniku na jeho rozbití, a nový asfaltový nebo cementový beton na obnovený kryt. A u dlažby? Rozeberete ji snadno ručně, a po výškovém vyrovnání tutéž dlažbu můžete znovu použít. Totéž platí pro výkopy inženýrských sítí. Udržovat dlážděnou cestu lze bez těžké techniky, bez vzniku odpadů a bez nutnosti nákupu nového materiálu. Nebo známé vyjeté koleje v asfaltu, který při vysokých teplotách ztrácí pevnost? Nic takového u dlažeb nehrozí. 

Osobně vím, že jsou na Hané obce, jejichž představitelé na zachování tradiční dlažby na návsi vysloveně trvají. Nedivím se jim - dlažby jsou krásné, tradiční, mají řadu technických výhod, nabízí vynikající životnost a svým nerovným povrchem přirozeně zpomalují ty řidiče, kteří si pletou silnice se závodní dráhou. Dostali jsme se snad už do časů, kdy za památky nepovažujeme jen kostely, zámky nebo hrady, ale i technická díla, kterými jsou i cesty. Dobře odvedená dlaždičská práce na staré dlážděné cestě není o nic méně hodnotná, než třeba dobře odvedená tesařská práce na staré roubené chalupě. Staré chalupy dnes už zachraňovat umíme, a umíme je dále využívat k bydlení nebo k rekreaci. Snad se totéž naučíme i u starých cest. Zvlášť to platí tehdy, kdy stará cesta jasně prokazuje, že vyhoví i nárokům současné doby."

Ing. Jiří Roubík, Ph.D., architekt a politik, projektant a vlastník Ateliéru 133, Olomouc/Velký Újezd: "Podporuji nově vzniklou občanskou iniciativu v Moravičanech, která se snaží zabránit necitlivé rekonstrukci silnice čís. 4441, která prochází centrem obce. Silnice je ve vlastnictví kraje, a záměr Správy silnic Ol kraje je nahradit zachovalou žulovou dlažbu z roku 1939 asfaltovým povrchem. Jde o barbarský, neekologický a velmi necitlivý zásah do vzhledu centra obce."

RNDr. Jitka Seitlová, senátorka za volební obvod č. 63 Přerov, geoložka a specialistka na ochranu životního prostředí, Přerov: "Osobně považuji za velmi sympatický a podpory jednoznačně hodný záměr mladých lidí za zachování historického rázu obce.
Občanská iniciativa Zachovat náves v Moravičanech bojuje za zachování historické žulové cesty namísto plánovaného zalití cesty asfaltem.
Povrch z kostek navíc umožňuje zasakování srážkové a povrchové vody, což nyní velmi potřebujeme. Oproti plochám nezdravého asfaltu, zvyšujícím teplotu, nevyžaduje tak časté opravy a údržbu."

Ing. arch. Zuzana Šarmanová, architektka ve společnosti TJ Architekti, Brno: "Níže se Vám pokusím popsat můj pohled na věc ze dvou hledisek, jednak technického, ale i estetického.

Technické hledisko: Myslím, že pro zachování dlážděné návsi hovoří už jenom fakt, že, jak je psáno i na webových stránkách, za skoro 80 let její existence nebylo potřeba žádné větší rekonstrukce nebo opravy a dle fotografií bych řekla, že pokud by nebyla plánovaná rekonstrukce celé silnice 4441 nebylo by ještě několik let potřeba do návsi zasahovat.

Další fakt hovořící pro zachování je to, že dlážděná komunikace bude vždy fungovat jako přirozené zpomalení dopravy. Je mi jasné, že při průjezdu obcí je omezená rychlost, ale když se tam udělá "hladký" asfaltový povrch, bude to řidiče strašně lákat nezpomalovat až tak, jak by měli, navíc je to rovný a přehledný úsek, každý si řekne proč bych měl tak zpomalovat, když celý úsek jasně vidím před sebou. Kdežto právě na dlážděné cestě, každý zpomalí už jenom z důvodu psychiky - vidí že se mění materiál, aby to s autem tolik "nehrkalo", aby si neničili tlumiče....Předpokládám, že podél návsi jsou to rodinné domy, děti jsou zvyklé hrát si na návsi, přebíhat silnici, rodiče se o ně vcelku nemusí bát, protože prostě ty auta tam jezdí přirozeně pomaleji, ale tohle by s asfaltovou silnicí nemuselo platit!

Chápu, že z hlediska nákladů na rekonstrukci takovéto cesty se pohybujeme ve vyšších číslech než při provedení nové komunikace s asfaltovým povrchem, ale opět se vracím k tomu, že z dlouhodobého hlediska je to daleko menší investice. Asfaltovou cestu bude potřeba už po pár letech opravovat, látat a jakmile se asfaltový povrch jednou naruší je potřeba ho opravovat vlastně po každé zimě.

Estetické hledisko: Dlážděná plocha odkazuje k historii místa a silně dotváří atmosféru celé návsi. Také v porovnání s jednolitou asfaltovou plochou vytváří jakési měřítko prostoru, zjemňuje jej, což správně navazuje i na nízkopodlažní zástavbu v okolí.
Z jakéhokoliv pohledu, ať už ekonomického, ekologického, estetického atd., je podle mě jedině správné zachovat dlážděný povrch!!!"

Architektonické studio Atrium, prestižní projektové studio, Košice (SK): "V krátkosti - zachovat."

Jiří Hroch, soukromý zemědělec, vývojový technik, zastupitel obce za KDU-ČSL, Moravičany:

Ludmila Čarnecká, roz. Kunstfeldová, pracovnice v energetice, Emmenbrücke, Švýcarsko: "Ráda přispívám jako moravičanská rodačka, která 25 let bydlela přímo na návsi, k diskuzi o zachování žulové dlážděné návsi. Silnice do dnešní podoby byla předlážděna někdy 60. letech, doufám, že se moc nemýlím, jako malé děti jsme si hrály v připraveném písečném podloží. To znamená, že silnice po téměř celé délce slouží bez velkých oprav přes padesát let. Nevzpomínám si, že by mně hluk projíždějících aut okrádal o spánek. Hluk se dá dobře snížit omezením dovolené rychlosti. Rovná náves přímo svádí ke svižné jízdě a snížení rychlosti může jen prospět k bezpečnosti provozu uprostřed vesnice. Žulové kostky na našich silnicích přežívají století, žula je materiál, který má své nevýhody, celkově ale podstatně převyšuje kvalitu ostatních používaných povrchů našich silnic. Jak vypadá srovnání nákladů na asfalt versus kostky na příštích padesát let? Péče o kulturní dědictví byla a je měřítkem kultury a vzdělanosti národa, toto hluboce pravdivé tvrzení musíme mít stále na mysli. Péče o kulturní dědictví vyplývá rovněž ze Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Výňatek z § 18: (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví... Zachovejme tradiční žulovou dlažbu na moravičanské návsi."

Ing. arch. Adam Guzdek, Ph.D. odborný asistent Ateliéru obnovy památek, Fakulta stavební, VUT Brno: "V rámci modernizace silnic v průběhu minulých desetiletí jsme mohli být svědky zániku mnoha povrchů historických dlážděných cest. Na jedné straně se může zdát, že se jedná o prostý vývoj, protože i naše návsi až do 19. a mnohé až do 20. století nebyly dlážděny vůbec, ale na druhou stranu musíme přiznat, že měřítko dlažebních kostek, jejich vazba, orientace a umístění jsou pro lidské oko jednoznačně příjemnější. Bohužel vyžadovaný soudobý komfort při jízdě u velké skupiny lidí převažuje nad "romantikou starých časů" a ani takto přirozený retardér, na kterém se rychle prostě jet nedá, prohrává v tomto nesmyslném boji. Takovýto povrch je nezničitelný a na rozdíl od živičných povrchů jeho údržbu a lokální opravy lze provádět bez větších znalostí a těžké techniky. Dlážděná ulice zcela určitě neobstojí ve snaze prohlásit ji za kulturní památku. Nikdo to také nežádá. Ale zamysleme se nad tím, o jakou duševní ztrátu výměnou povrchu přijdeme. Hodnoty, které vnímáme v památkové péči, jsou ryze subjektivní a mnohdy si je uvědomíme tehdy, když se vytratí. Než si klást otázku, co nám stará dlažba přináší, zkusme odpovědět na otázku, jakou ztrátu zažijeme, když dlažba zmizí. Jistě, najdou se lidé, kteří nepocítí ztrátu žádnou, ale najdou se také lidé, kteří si vzpomenou na dětství, kdy po ulici poprvé jeli na kole a drkotavý pohyb po nerovné komunikaci jim přinášel zábavu, vzpomenou si na to, jak po ulici táhli své vozy jejich dědové za pomocí jejich oblíbených koňů, se kterými si třeba jako malé děti hrály. Takových vzpomínek můžeme najít spousty. Výměnou, tedy správně řečeno zničením práce našich předků, o tento dochovaný autentický prvek zcela přijdeme. Jako vyspělá společnost bychom se o kulturní dědictví, kam i takto obyčejný povrch skládaný z jednotlivých kamenných kostek můžeme zařadit, měli starat a ctít práci předešlých generací."

Marek Hilšer, český lékař, vědec, kandidát na prezidenta ČR a senátor, Praha: "Někdy se nám stává, že si nevážíme bohatství, které zrovna máme. Jeho cenu zjistíme až o něj přijdeme. Mnohdy jsme už v naší zemi udělali chybu, když jsme zničili fortelnou práci našich předků a vyměnili ji za lákavou praktičnost modernity. Vzpomínám na krásné středověké město Most, které zbořili a postavili znovu. Město sice žilo dál, ale už to bylo navždy jiné a smutné město. Ztratilo svojí duši. Vaše možná hlučná, ale krásná a pevná žulová cesta je diamant v duši vaší obce. Krášlí nejen ji, ale i naši zemi. Všiml jsem si toho, když jsem po ní kdysi projížděl Moravičany na kole. Trochu to drncalo, ale byla krásná, a proto se mi vryla do paměti. Pečujme o krásu, která nás smiřuje s tímto světem. Žádný asfalt ji nemůže nahradit."

Mgr. Jan Farský, český politik a poslanec, 1. Předseda poslaneckého klubu STAN, Semily: "Musím napsat, že jsem rád za Vaši občanskou aktivitu, nejhorší je totiž lhostejnost. Ta je hrobařem demokracie. Hodně štěstí, ať Moravičanští rozhodnou na základě všech informací a pohledů co nejlépe o své budoucnosti."

Mgr. Daniel Soukup, Ph.D., literární historik a překladatel, Filozofická fakulta UK, Praha: "Argumenty pro zachování dlážděné návsi v Moravičanech mi připadají velmi silné: dědictví předků, navíc vytvářející svébytný genius loci, je obvykle lepší zvelebovat než přeasfaltovat. Nicméně o tom, jak přesně bude náves vypadat, si samozřejmě mají rozhodnout sami Moravičanští, se zvážením všech pro a proti u obou variant. Nejlepším nástrojem pro takové rozhodnutí je obecní referendum."

doc. PhDr. Lenka Holá, Ph.D., školitelka rodinné mediace, Právnická fakulta UP Olomouc, Moravičany/Doubravice: "Zachování dlážděné návsi v Moravičanech by mělo být historickým odkazem dalším generacím. A zdaleka ne všechno nové je hezké a praktické. Děravých asfaltových silnic je všude dost."

Ing. Vladimír Janek, fotograf, pedagog DDM Olomouc, člen UVUO, Olomouc: "Jsem občanem města Olomouce, ale přes to bych rád podpořil iniciativu za zachování historické formy dlážděné návsi v Moravičanech. Historické prvky, formy a materiály mohou být zachovány právě z důvodu historických a pokud zůstávají funkční a bezpečné i v dnešní době, nevidím s jejich zachováním problém. Dláždění cest je řemeslo, které se udržuje, je tomu důkazem i pravidelná údržba a rekonstrukce olomouckých dlážděných vozovek i olomouckých náměstí. Studoval jsem vaše statistiky, které jednoznačně podporují zachování tradiční dlažby na návsi. Je s podivem alarmujícím, že zástupci obce Moravičany, v takové věci jednají za zády občanů. Vaše iniciativa má mou plnou podporu."

PhDr. Petra Müllerová, Ph.D, ředitelka SVČ Doris Šumperk a moderátorka, Mohelnice: "Respektuji snahu lidí přeměnit staré v moderní, tedy kočičí hlavy nahradit asfaltem, protože ten by zřejmě umožnil jízdu rychlejší a pohodlnější. Ale zajistí jízdu i bezpečnou, když dovolí řidičům více "šlápnout na plyn"?
Tolik k praktickému úhlu pohledu.
A teď k tomu cennějšímu...
Proč věci funkční obnovovat jen proto, že jsou staré? Nedokážeme si vážit starých věcí? Pokud ne, potom je to škoda... Už i Dalajláma říkal, abychom se otevírali změnám, ale přitom bychom neměli ztrácet hodnoty.
Historické jádro obce je cennost. Skvost. Obrovská hodnota.
Prosím, zachovejme ji!"

Ing. Zbyněk Žůrek, soukromý podnikatel v oblasti lidové kultury a národopisu, Olomouc: "Rozhodně souhlasím s těmi, kteří chtějí zachovat dláždění na návsi. Zajeďte se podívat do nedaleké obce Příkazy, která má díky svému starostovi zachovaný starobylý ráz hanácké vesnice - nejen dlážděním, ale vracením historické podoby jednotlivým objektům v obci."­

Bc. Andrea Hohnová, studentka geoinformatiky UP Olomouc, Moravičany/Doubravice: "O tom se opravdu musí debatovat? To je snad jasné, že nejenom z hlediska kulturního se taková krásná náves musí zachovat ne? Sice je to mnohdy nepříjemné po tom jezdit, jak na kole, tak i autem, ale kdyby se zase náves opravila, tak by to bylo lepší. Ale i přesto, jak mi brní ruce, když tudy jedu na kole, má to svoje kouzlo, o které bych nerada přišla! ♥ Tato dlážděná náves je symbolem a kouzlem Moravičan, je unikátní.

A z dalšího pohledu, kdyby dlážděná náves byla nahrazena normální asfaltovou komunikací, za jak dlouho by byla v katastrofálním stavu, rok, dva? Můžeme to pozorovat na jiných komunikacích, které jsou vytížené podobně jako komunikace v Moravičanech. Jejich kvalita je během několika let katastrofální. A jak dlouho vydrží v dobré kvalitě dlážděná náves? Jakou má životnost? To určitě všichni občané moc dobře vědí, jak dlouho jim dlážděná komunikace slouží a klidně sloužit dále může.

Ale jde o to kouzlo..., která vesnice se může vůbec chlubit tím, že má tak nádhernou náves? Dle mého názoru by to byla opravdu škoda.
Z mého pohledu by pro mě potom byly Moravičany jako každá jiná, dalo by se říci, nezajímavá vesnice. Prosím, zachovejte tento unikátní ráz této malebné obce zvané Moravičany! ♥

Pozn.: pokud se jednou dlážděná cesta nahradí cestou asfaltovou, tak ji již nikdy nikdo na dlážděnou cestu nepředělá. Pokud dlážděná cesta zůstane, tak se vždy dá nahradit asfaltovou."

Jaromír Vítek, historik, Klub českých turistů, Mohelnice: "Samozřejmě zachovat dláždění vozovky, toto přežije beze změn další dlouhá léta...je třeba kvůli hlučnosti asi snížit rychlost..."

Martin Kašpar, iniciátor projektu Zachraňme nádraží v Náměšti, Náměšť na Hané: "Moravičany znám, párkrát jsem přes ně jel a právě jsem tu náves obdivoval. Tyto dlážděné cesty byly téměř všude, sám vím o několika vesnicích, kde se silnice vyasfaltovaly. Je to škoda."

Martin Svoboda, fotograf a IT technik, Kyjov: "...z hlediska zachování určitého původního vzhledu a rázu obce, bych byl pro zachování kamenné dlažby, případně její rekonstrukce, pokud to situace vyžaduje. Kámen s tím stromořadím kolem komunikace bude vždy vypadat lépe, než asfalt. Minimálně bude fotogeničtější, nemluvě o dalších aspektech jako je životnost..."

Tadeáš Bača, zastupitel města, hnutí Změna je možná!, Mohelnice: "Vždy by měla být volena varianta, která je ekonomičtější, ekologičtější, udržitelnější a šetrná k okolí i k historii, ve všech těchto skupinách vítězí zachování současné dlážděné cesty. Co se týká hluku, tak by jistě pomohlo snížení rychlosti a výsadba zeleně, která pomůže hluk omezit." 

Luděk Pivoňka, zastupitel města, Společně pro město, Mohelnice: "O záměru obce Moravičany odstranit z návsi historickou dlažbu a umístit zde asfaltový povrch jsem se dověděl na sociální síti. "Nějaká hloupost, vždyť mají krásnou náves", řekl jsem si. Zjistil jsem však, že ten záměr tu skutečně je a že je celá věc velmi aktuální. Svou návsí jsou Moravičany přímo výjimečné. Selská stavení, krásná stoletá lípa a náves dlážděná tzv. kočičími hlavami. To se dnes již moc nevidí. Apeluji na občany a na zastupitele obce! Neudělejte prosím tu chybu, abyste se vzdali historické "tváře" vlastní obce, nepůjde to již nikdy vzít zpět. Všude u nás i za hranicemi si váží odkazu minulosti a chrání si vše, co jim zanechali předkové. Nejsem občan Moravičan, ale pokud vám není lhostejné, jak vidí vaši obec někdo z venku, přemýšlejte prosím nad tím, co jsem napsal, děkuji."

Petr Hrtus, fotograf, Olomouc: "Já jsem pro zachování. Do Moravičan jezdím už léta a ta náves si to zaslouží. Když jsem bydlel v Holici u Olomouce, tam byla také dlážděná náves. Opravovali ji tak dlouho, až ji zalili asfaltem. (Navíc ji udělali tak úzkou, že si tam řidiči rozbíjejí zpětná zrcátka) Tyhle cesty už dnes nikdo neumí udržovat."

Věra Hájková, důchodkyně, Moravičany: "Já jsem pro zachování dlažby. Asfaltová cesta se na náves vůbec nehodí. Když auta budou dodržovat rychlost, jakou se má přes obec jezdit, tak hlučnost nebude. Stačí když je v zimě námraza, nebo policie provádí v obci kontrolu - všichni jezdí pomaleji a hned je klid. Bydlím u silnice tak to vím. Cesta by se měla jen opravit. Osvědčila se mnoho roků a náves je s ní hezká."

Svatava Šimková, učitelka v důchodu, Loštice: "Kamenná dlažba v hanáckých obcích byla prý dříve navíc výrazem jejich bohatství a prosperity. Navíc je opravdu krásná a domnívám se, že i účelná. Na rychlost 50 km/h dostačující."

Jaromír Břeň, hudebník, Šardice (Jihomoravský kraj): "Určitě zachovat. Ale na starej poctivej dlažební práci se zas nedá tak dobře vydělávat - u nás je silnica kostkovica od r. 1947 a bez údržby pořád dobře slúží. To asfaltovica - tá bude každých pár rokú potřebovat generálku a to bude stát moře peněz, kerý si nekdo rád vydělá. Takže tipuju, že može byt tlak zbavit se teho, co je sice staré, ale kvalitní, pěkné a trvanlivé a dat tam to, co je nové, nekvalitní, škaredší, netrvanlivé... ale dá se na tem líp mastit kapsa.
PS: Dyž se dívám na tú vašu krásnú dlážděnú dědinu, tož vám to aj závidím, jak je to u vás malebný, esli tam bude asfalt, to už vám závidět nebudu. PPS: Krásná dědina, nezničte ju asfaltem. Jednú vám vaše děcka za její zachování budú vděčný."

Bc. Jiří Plaňava a Aleš Weidinger, členové Občanské iniciativy Zachovat náves, občané Moravičan, reagují na některé internetové komentáře:

"Dobrý den, dosud jsme se zdržovali komentářů, ale jsou okamžiky, kdy je třeba reagovat. Pokud je Občanská iniciativa "Zachovat náves" nazývána malou skupinkou křiklounů s nenaplněnými ambicemi, tak jsme velmi rádi, že jsme v jejich pracovní skupině. To, co její zakladatel Tomáš Adamec stihl v tak krátkém čase a na úkor svého volna a pohodlí, si zaslouží obdiv. Nikdo nemá zajisté v úmyslu rozdělit obec na dva znesvářené tábory, které se budou přít o dlažbu či asfalt. Cílem bylo vyvolat veřejnou diskuzi o rekonstrukci návsi jako celku, dokud je ještě o čem diskutovat, což se nám zřejmě daří.

Píšete zde, že silnice procházející obcí dosloužila a je třeba ji opravit. Ano souhlasíme...Opravit...Zmiňujete, že se celá akce již několik let připravuje jak projekčně, tak i finančně. Pro nás to bylo velkým překvapením, protože o tom, jak bude celá rekonstrukce vypadat, jsme se dozvěděli až díky iniciativě Tomáše Adamce. Myslíme si, že ze strany obce zásadně selhala komunikace s co největším počtem obyvatel. Myslíme si také, že není rozhodující, ve které části obce kdo bydlí. Pokud budeme segregovat občany podle toho, v jaké části obce bydlí a podle toho má větší právo se ke změnám vyjádřit, s tím nemůžeme souhlasit. Jde o veřejný majetek nás všech, který budeme také všichni užívat. Jsme právoplatnými občany, daně platíme, poplatky obci také. Máme snad také právo na maximální informovanost ve směru od obce o tak zásadním projektu, kterým je rekonstrukce průtahu obcí, pokud to nechcete nazývat návsí.

Projekt byl oficiálně zveřejněn na stránkách obce až na základě žádosti občanů při veřejném zasedání dne 11.12.2018. V šibeničním termínu se podařilo pozvat na neděli 20.1.2019 k diskuzi veřejnost do společenské místnosti obecního úřadu částečně jak prostřednictvím letáčků, tak i na internetových stránkách Občanské iniciativy. Vzhledem k tomu, že originální plány jsou opravdu malé a pro laika dost nepřehledné, zajistil pan Kunstfeld ml., za což mu patří velký dík, velkoformátový a přehledný tisk, se kterým se již dalo pracovat. Za nás musíme konstatovat, že lidé, se kterými jsme hovořili, byli zaskočeni rozsahem rekonstrukce a mnozí teprve na základě zveřejněných plánů zjišťovali, nakolik se jich celá akce dotkne.

Na základě poznatků od občanů najednou vyvstalo mnoho nových otázek a vlastně už nebyl čas ani na diskuzi zda kostky, či asfalt. Problémem byla jak změna přednosti v jízdě ve směru od Mohelnice, tak ostrůvek uprostřed průtahu, kácení vzrostlých stromů, řešení křižovatky v Hliníkách a další. To, že nebyla možnost veřejné diskuze k projektu, kde by se občané mohli seznámit s jednotlivými body k zadání projektové dokumentace a vyjádřit se k nim, bereme jako dost zásadní problém. Dodatečně jsme se snažili dopídit k nějakým konkrétním informacím zpětně, abychom zde nikoho neosočovali z neinformovanosti občanů, ale bohužel marně. Také byla poznámka na veřejném zasedání, že ne každý má internet a možnost si informace vyhledat. Nota bene se orientovat v projektové dokumentaci. S tím souhlasíme.
Zastáváme názor, že v dnešní hektické době je poněkud archaické zveřejňovat jakékoliv informace jen prostřednictvím obecního rozhlasu, který vysílá v době, kdy je převážná většina v zaměstnání a prostřednictvím obecní vývěsky. Ano, liteře zákona bylo vyhověno, veřejnost je informována a šmytec. Pokud obec vydává Moravičanský zpravodaj, tak jsme toho názoru, že by nebyl asi problém vložit do každého čísla leták o tom, že dne toho a toho bude tam a tam veřejná diskuze na téma rekonstrukce.... Vždyť to přece platíme z obecních prostředků, tak je i v zájmu projektanta, architekta a dalších zainteresovaných subjektů, aby v dokumentaci zohlednil názory a připomínky občanů.
V žádném případě nechceme znevažovat náročnou práci zastupitelů, kteří byli zvoleni v řádných volbách, ale chceme apelovat na slib zastupitele (znění: "Slibuji věrnost České Republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.").

Dále jsme byli nařčeni z toho, že jsme skupinka, která je schopna znegativizovat vše, co se doposud udělalo a zpochybnit to, co se připravuje a používáme neetické a neférové argumenty. Tady bychom si dovolili zdůraznit, že byla na veřejném zasedání zastupitelstva učiněna dohoda o vytvoření dvou pracovních skupin (max. 15 osob dohromady, viz. usnesení zastupitelstva). Jmenný seznam členů protistrany jsme obdrželi den předem a bylo jich 5...slovy pět. Ve společenské místnosti obecního úřadu jsme napočítali výrazně více členů protistrany + jednoho člena zastupitelstva, přičemž na veřejném zasedání jasně zaznělo, že členové zastupitelstva se tohoto jednání účastnit nebudou. Náš jmenný seznam byl zveřejněn na internetových stránkách v počtu 8 členů, což jsme dodrželi. Máte pocit, že jednáme nefér a neeticky? Z naší strany byla dohoda dodržena.

V úvodu úterního jednání pracovní skupiny jsme zmínili snahu řešit projekt z více úhlů pohledu, na základě poznatků a názorů občanů, kteří se přišli vyjádřit v neděli, toto nechtěla druhá strana vůbec akceptovat!
Chceme s občany komunikovat a rozhodně jsme rádi za jakýkoliv argument k dané problematice, ale vynechme prosím osobní útoky a výtky. Hledejme společnou cestu k dosažení cíle, kterým je hezká a citlivě zrekonstruovaná náves s úctou k práci našich předků, bezpečná pro všechny obyvatele a k jejímuž vzhledu by se mohli občané vyjádřit. O takové fázi projektu by se dle našeho názoru mělo rozhodovat v zastupitelstvu. O projektu, v němž byly zohledněny a prodiskutovány všechny názory. A zde bychom znovu apelovali na již zmíněný slib zastupitele.

Mnoho dobrého se pro obec a její občany v minulosti udělalo, máme krásnou školu, dětské hřiště, protipovodňový systém, novou cestu k nádraží a další. Také si vážíme práce jednotlivců, kteří za vlastní nemalé finanční prostředky zrekonstruovali své nemovitosti s citem k původní vesnické architektuře, např. M. Navrátil (uprostřed návsi), P. Navrátil (statek u mostu) a L. Navrátil (statek za mostem), který postavil zcela nové stavení a v duchu vesnické architektury.

Pojďme třeba diskutovat o tom, že je na návsi několik volných statků, které hledají nové obyvatele. Zkusme se zamyslet nad otázkou, zda by nebylo třeba rozumné některý vhodný jako obec koupit a přebudovat jej na domov pro místní seniory, kteří zde prožili celý aktivní život a zasloužili by si v místě bydliště prožít podzim života, v místě, kde mají své přátele a známé. Jistě by se na takový projekt v množství dotačních programů finance našly. Populace stárne a kapacita míst v domovech pro seniory je zcela nedostačující a tento problém se bude nadále prohlubovat.

Naším přáním je, aby se všichni osobně zamysleli nad rozhodnutími, která mohou výrazně změnit původní ráz hanácké vsi. Vždyť smutných příkladů v okolí známe jistě každý mnoho. Rozhodnutí která děláme dnes, přece nemůžeme dělat sobecky jen pro sebe a své momentální pohodlí, ale aby byly také odkazem pro následující generace."

Tomáš Adamec, student a iniciátor (Zachovat náves v Moravičanech), Moravičany: "Spolu s dalšími lidmi z Moravičan i okolí jsem založil tuto iniciativu kvůli prostému důvodu - nelíbí mi, že o tak důležitém projektu, jako je rekonstrukce centra obce, se pořádně neprojednala s občany. Přece jsme to my - lidé, kteří tady žijí, a není nám lhostejné, jak bude obec vypadat v budoucích letech. O veřejné dění v Moravičanech se zajímám delší dobu a pokud mi to čas umožní, rád se podílím na místních aktivitách. Během minulých let se občas mezi lidmi mluvilo o tom, že se bude rekonstruovat náves a pak to vždycky utichlo a dlouho se nic nedělo. Od občanů jsem slýchával lítostné námitky, že té návsi jednou bude škoda a proč se proti asfaltovému záměru někdo nepostaví atd. Mezitím čas běžel a začaly vznikat smlouvy a příprava pro uskutečnění této stavby. Už jsem se chtěl smířit s tím, že to tak prostě bude a já s tím stejně nic neudělám, ale nedovedl jsem takovou myšlenku zkousnout...a začal jsem se zajímat v rámci svého středoškolského studia.
Iniciativa, kterou jsem v rámci své studentské práce založil, není cílena proti žádné osobě, ale upozorňuje na důležitost zachování kamenné dlažby na návsi. Souhlasím s plánovanou rekonstrukcí návsi, jediné s čím nesouhlasím, je jednoduše výměna žulových kostek za "obyčejný" asfalt. V průběhu posledního měsíce proběhlo pár průzkumů, vyměnil jsem si emaily s mnoha odborníky, jednali jsme s krajským úřadem, došlo i na pár osobních setkání, navštívil jsem některá místa a jsem velmi překvapený, jakou vnější podporu máme.
Cílem mojí práce je povzbudit občany, aby se zajímali o veřejné dění v naší obci a zamysleli se nad tím, co se tady vlastně chystá. A také požádat vedení obce, aby pro byla pro veřejnost uspořádaná veřejná debata a vznikly tak férové podmínky rozhodování daného záměru na úrovni moderní společnosti 21. století s demokratickými principy.
Společně se nám podařilo zveřejnit názory odborníků, aby občané měli nezávislé názory na problematiku a mohli tak sami zhodnotit, co je správné. Udělali jsme kus práce a budeme v tom pokračovat. Ovšem teď je to i na obyvatelích, aby se sami zajímali.
Závěrem chci zdůraznit, že si cením kvalitní ruční práce našich předků, která se projevila právě na moravičanské návsi. Ctím tento kulturní odkaz a povzbuzuji Vás občané: "Nenechme si vzít kus naší historie a nebojme se postavit za svůj názor. Jednotlivec toho sám moc nezmůže, ale pokud nás bude víc, náš jednotný hlas bude respektován a hlavně slyšen." Tolik k moravičanské návsi a činnosti Občanské iniciativy pro Zachování návsi v Moravičanech."